Vila Pietschmann Šluknov

Nekompromisní kubická hmota dvoupodlažní vily působí jako zjevení v převážně venkovské zástavbě někdejší samostatné obce Císařský, dnes čtvrti města Šluknova. Svými plochými střechami, obří lodžií a velkoformátovými okenními plochami vnesla jako první do konzervativního prostředí severočeského pohraničí pokrokové myšlenky funkcionalismu.

Hans Richter se narodil v Království, které s Císařským přímo sousedí. Lze předpokládat, že odsud pramenil kontakt se stavebníkem Franzem Xaverem Pietschmannem. To byl pokračovatel úspěšné textilní firmy založené jeho otcem Adolfa roku 1888. Řízení rodinného podniku převzal roku 1917. Přinesl důležité obchodní kontrakty do Británie, kam továrna vyvážela až 60 procent své produkce. V roce 1926 významně rozšířil výrobu a o třetinu zvedl počet zaměstnanců na 350. Krátce na to se rozhodl také pro stavbu nového rodinného sídla.

K domu se dochoval návrh z června 1927. Ukazuje bezzdobné fasády, jejichž plastičnosti dosahuje architekt skladbou hmot a rozvržením oken. Základ tvoří kubus s vytaženou vstupní předsíní odlehčený a zářezem lodžie obepínající dům v úrovni prvního patra po velké části obvodu. K tomu pak přiléhá krček s technickým zázemím. Zvláštní je, že tento odvážný a z větší části realizovaný koncept korunuje sedlová střecha. Proč? Možná z opatrnosti po zkušenosti s jiným Richtrovým projektem v nedalekém Varnsdorfu, kde právě v červnu téhož roku radní odmítli povolit vilu s plochou střechou pro advokáta Martina Eltise. Ve Varnsdorfu musel nejdřív stavebník svést právní bitvu s konzervativními představiteli místní samosprávy a možná tím uhladil cestu i Pietschmannovi. Nakonec dosáhly ideálu moderní architektury oba projekty. Pietschmann dům zkolaudoval v prosinci roku 1928, dva týdny před Eltisem, čímž si vydobyl své funkcionalistické prvenství.

Vila propadla spolu s továrnou po roce 1945 státu a sloužila jako jesle a mateřská školka. Došlo k řadě úprav, nejviditelnější bylo zasklení lodžie. Po roce 1990 objekt chátral, než ho jako ruinu koupili současní majitelé. Přistoupili citlivě k obnově vnější podoby dle torza původní stavební dokumentace. K historickým prvkům patří venkovní kamenné stupně nebo část oplocení s typicky richtrovským vzorem rastru. Interiér se vzhledem k míře devastace prakticky nedochoval.