TirážBezbarierovostOchrana-udajuHans RichterArchitekt1882—1971

Vila Kumpf (interiéry a zahrada) Vilémov

Místo:
Vilémov, Vilémov č. p. 172
GPS:
50°59'31.7"N 14°19'50.5"E
Návrh:
1920
Doba výstavby:
1921
Klient:
Heinrich Kumpf
Mapa PDF

V obci Vilémov německy Wölmsdorf založil roku 1902 Heinrich Kumpf se společníkem Josefem Emanuelem Pettersem stuhárnu, která dosáhla ve třicátých letech pozice největší v Československu. Na začátku roku 1919 zadal továrník studii na novou vilu s hospodářským domem pro rozsáhlou parcelu na okraji intravilánu. Vzhledem k poloze obce na samé zemské hranici oslovil jednu architektonickou kancelář v Sasku (A. Mairich Chemnitz) a jednu v Čechách (Dittrich und Steidl Niedereinsiedl/Dolní Poustevna). K realizaci vybral na začátku roku 1920 návrh druhé jmenované.

Vila představuje dvoupodlažní objekt s valbovou střechou a výrazných půlkruhovým rizalitem v duchu abstrahované klasicizující architektury a k tomu hospodářské stavení reflektující tradiční venkovskou architekturu v tzv. heimatschutzstill. Hans Richter pak získal separátně zakázku na všechny interiéry. Dochovaly se jeho návrhy vestavěného i volně stojícího nábytku a výzdoby stropů pro většinu prostor. Šlo o výrazné formování prostoru s převažujícím vlivem art deco a počínajícího expresionismu. Vnitřní gesamtkunstwerk zahrnoval nejen nábytek a sádrové či dřevěné kazetové stropy, ale také dveře, obložení stěn, kryty radiátorů, falešné krby, kachlová kamna osvětlovací tělesa, zábradlí a další detaily. Návrh zpracovával od března do června 1920. Dům byl dokončen roku 1921. Už v těchto raných pracích je čitelná jeho budoucí charakteristická záliba v použití rastru. Spokojený stavebník dal záhy Richterovi příležitost navrhnout i zahradu, rozvinul starší návrh specializované firmy Paul Haber Baumschule Tolkewitz-Dresden. Z Richterových myšlenek vyniká zejména výrazný zahradní altán propojený s vilou dlouhým dřevěným loubím s rastrovanými stěnami. Není ale zřejmé, zda došel realizace.

Kumpfova vila podlehla po pádu nacismu konfiskaci německého majetku v Československu. Později se stala sídlem obecního úřadu a knihovny. Richterovy interiéry se dochovaly dodnes v překvapivé úplnosti a v dobrém stavu či citlivě opravené, zanikla jen větší část solitérního nábytku a osvětlovacích těles. Také zahradní úpravy v podobě komunikačního systému, kamenných schodišť, teras, chodníčků a stromové výsadby z velké části přetrvávají.